Vůdčí osobnost hnutí „Bioart“, kontroverzní vědec a charismatický umělec

Rajskou zahradu už hledat nemusíme. Výjimečný americký umělec a vědec totiž živý Strom poznání vytvořil sám – nakódováním 50 000 stránek anglické Wikipedie do genomu jabloně. A nebyl to nikdo jiný než on, kdo naučil bakterie E. coli poslouchat hudbu. Jeho práce rozvíjí jedinečnou synergii vědy a umění, která otevírá nové úrovně obou disciplín. I proto je vůdčí osobností tzv. Bioartu.

Joe Davis je jedním z průkopníků oboru Biomedia, vědu a umění považuje za dvě neoddělitelné součásti celku. Je díky tomu považován za kontroverzní postavu moderní biologie, ale také za jednoho z nejvýraznějších umělců své generace. Působí ve výzkumném týmu oddělení biologie v Massachusetts Institute of Technology (MIT) a v týmu laboratoře George Church na harvardské lékařské fakultě. Jeho vědecká práce i umělecká tvorba se pohybuje na poli molekulární biologie, bioinformatiky, „space art“ a sochařství. Snaží se překonat hranice lidského poznání a pochopit, jaké místo ve vesmíru náleží člověku a do jaké míry se s ním dá manipulovat. Používá přitom odstředivky, rádia, magnetická pole, genetický materiál či protézy. Davisova umělecká práce šokovala a polarizovala uměleckou komunitu a současně položila základy nové umělecké disciplíny – tzv. bioartu, tedy vědomé práce s živými tkáněmi, popřípadě s jejich genetickým či kybernetickým vytvářením a upravováním. Životní dráhu Joea Davise dokumentuje film Heaven + Earth + Joe Davis.

Těžko bychom mezi jeho projekty hledali nějaký nevýrazný, málo odvážný. . . Z těch obzvláště ambiciózních můžeme zmínit bleskosvod s názvem Říkejte mi Ishmel v podobě 110 metrů vysokého stožáru, sestavený na památku obětem hurikánu Katrina, či Bakteriální rádio – elektrický obvod využívající bílkovinu z mořských hub, který je schopen přijímat střední rádiové vlny. Díky technické sofistikovanosti a udržitelnosti si Bakteriální rádio vysloužilo ocenění Ars Electronica Golden Nica 2012 v kategorii Hybridní umění.